Názory na to, zda již v předškolním věku učit ty nejmenší cizímu jazyku, jsou různé, co člověk, to jiný náhled na věc. V první řadě záleží na tom, jak je na tom dítě samotné se svým mateřským jazykem, zda nevyžaduje péči logopeda nebo jiného specialisty, zda nemá stanoveny jiné programy, které jeho řeč rozvíjí a zdokonalují. Je v takovém případě, kdy ratolest má problémy s vlastní, mateřskou řečí, vhodné začít s výukou cizího jazyka, nejčastěji angličtiny?
Každé dítě má své tempo a jinak se vyvíjí, a to jak po fyzické, tak po intelektuální stránce. To, co někomu nečiní žádné obtíže, může být pro někoho nepředstavitelně namáhavé. Naši potomci se učí rychle, toho je třeba využít, na druhou stranu není ale dobré je zbytečně přetěžovat, dětství je to období života, které by mělo být více než bezstarostné.
Rodiče se k alternativě výuky cizího jazyka přiklánějí především z hlediska budoucnosti, protože dnes se bez znalosti světové řeči už jen stěží člověk obejde. A nejen to, i v běžném životě, např. při zahraniční dovolené, je fajn se dorozumět alespoň v základních věcech.
Proč ano
Děti ještě nemají zahlcený mozek tolika informacemi, jsou jako nepopsaná kniha a také rychle vnímají. Formou hry, zpíváním, učením říkanek jsou schopny se hodně naučit a navíc, bude je to bavit, nebudou to vnímat jako nutnost, ale jako hru. Navíc se nebojí a nečiní jim potíže zkoušet mluvit, nemají strach z toho, že něco neřeknou tak, jak by to mělo být.
Ve smíšených domácnostech, kde každý z rodičů mluví jiným jazykem, je tak běžné, že dítě již od prvních měsíců dokáže vnímat a poté i mluvit oběma řečmi.
Další výhodou je, že při nástupu na základní školu už má k určitému jazyku vytvořenou určitou vazbu a má nějakou základní slovní zásobu.
Prostě ohýbat proutek, dokud je mladý, se v případě výuky cizího jazyka určitě vyplatí.