Knihy, kam se podívám. Taková veliká knihovna, jako bývají občas na zámcích nebo v klášterech nebo ve filmech o movitých, kteří si mohou dovolit mít jeden pokoj věnovaný pouze četbě, to by se mi líbilo. Lozit po posuvném žebříku, abych se dostala do nejvyšších polic a pak s knížkou usednout do ušáku a s šálkem čaje v ruce listovat knihou a číst a číst. Miluju také atmosféru antikvariátu a kouzlo starých, ohmataných knih, do kterých si občas někdo vepsal nějakou poznámku nebo věnování.
Čtení
Činnost, která ne každého baví a stále ještě ne každý ji ovládá. Někdo propadne knihám již v dětství a stanou se jeho celoživotním koníčkem a někoho musí k povinné četbě nutit a později už na knihu ani nepohlédne.
S příchodem počítačů a později internetu to chvíli vypadalo, že klasickým knihám odzvonilo a nikdo je již v budoucnu nebude kupovat. Na trh vstoupily také elektronické čtečky knih. Nezaberou mnoho místa a můžete si do nich stáhnout více knih najednou a vyrazit, nezatíženi přebytečnými kily, třeba na dovolenou. Tisk a internet začaly svádět konkurenční boj. Oba mají své výhody a nevýhody, to se můžete dále dočíst na .
Konzervativních jedinců, jako jsem třeba já, je ovšem stále dost a dost. Listování knihou, zvuk obracených stránek a tu specifickou vůni nemůže žádná elektronika nahradit. Nejde tady totiž jen o samotný proces čtení, ale o ten celkový zážitek. To, že si jdete knihu nejdříve někam koupit nebo vypůjčit. Případně ji doma rozbalíte jako dárek, který jste dostali k narozeninám, Vánocům nebo prostě jen tak, z lásky. A pak v ní rychle listujete a odhadujete, o čem asi bude a jak se Vám bude líbit. Máte k ní nějakou pěknou záložku a sledujete, jak Vám stránky ubíhají, kolik ještě zbývá do konce a k jakým zvratům v ní tedy ještě asi může dojít. A po dočtení ji uložíte do police a máte z toho dobrý pocit. Můžete po ní kdykoliv zase sáhnout a přečíst si ji znovu, nebo jen nějakou myšlenku, část z ní, která Vám přišla zajímavá. Je totiž krásné knihy vlastnit.